Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Zpočátku to vypadalo jako recese. Druhé album postavilo těžiště na cover verzích a zmíněný dojem tak byl umocněn. Avšak na třetím albu se VAN CANTO více soustředili na vlastní tvorbu a začalo to vypadat, že své vokální projevy myslí smrtelně vážně. Aktuální album „Dawn Of The Brave“ je již páté v pořadí a nezbývá než konstatovat, že kytary, basy, klávesy a další šrot fakt nejsou potřeba.
Pokud jste k jejich tvorbě dosud nepřičichli, určitě si třeba jen pro zajímavost poslechněte níže umístěnou skladbu. Tito Germáni se nazývají kapelou (a capella) ve svém původním významu, tj. zpěv bez doprovodu hudebních nástrojů. Trochu jim to kazí bubeník, ale zbytek „nástrojů“ nahrazují svými hrdly. Navíc mají v sestavě dva dobré zpěváky pro klasický zpěv. Samozřejmě záleží na osobním vkusu, každopádně je to zajímavé pojetí rockové či metalové hudby. (Jen tak na okraj, nebyli v tomto stylu „hraní“ průkopníci Beavis and Butt-head?)
Kromě netradiční „instrumentace“ můžeme na novince slyšet i podařené melodie. Jedna z nich se skrývá ve skladbě „To The Mountains“, která disponuje silným refrénem, slušnou gradací a dává hodně prostoru zpěvačce Inge Scharf. Hned následující „Badaboom“ je dalším zdařilým zářezem, současně tato skladba posloužila i jako ochutnávka pro celé album. NIGHTWISH by se zajisté našli v „The Awakening“ a třeba „Unholy“ zase připomíná stejnojmennou skladbu od jistých pomalovaných pánů. Přestože nejde o cover verze, inspirace se popřít nedá. Poslední z devítky původních skladeb, „My Utopia“, je další přesvědčivý argument pro konstatování, že tito Němci mají nejenom rychlé huby, ale i tvůrčí mozky.
Cover verze v podání VAN CANTO jsou především zábava, proto je překvapivé zařazení skladeb jako „Holding Out For A Hero“ (Bonnie Tyler) nebo „Into The West“ (Annie Lennox; Lord Of The Rings: The Return Of The King Soundtrack). Hlavně druhá zmíněná je až příliš velký cajdák a zpracování samotné je takové nemastné, neslané. Aniž bych chtěl být zbytečně kritický k jinak dobrému hlasu Ingy, hlas zmíněných zpěvaček se těžko nahrazuje.
„Paranoid“ považuji za nejpovedenější cover aktuální desky. Poslední ze čtveřice je „The Final Countdown“. Se vším respektem před zvuky, které jejich hrdla, pysky a kdo ví, co ještě, vyluzují, „klávesy“ nejsou zrovna přesvědčivé a celou skladbu táhne hlavně zpěvák Dennis Schunke. Na minulých albech se podařily lepší zásahy do světové hudební scény (hlavně na albu „Hero“).
„dum dum dum mamamama mamamama dum dum dum mamamama mamamama Finished with my woman ´cause she couldn´t help me with my mind People think I´m insane because I am frowning all the time dum dum dum mamamama mamamama dum dum dum mamamama mamamama“
Takže pro tentokrát jednoznačně vyhrává původní tvorba VAN CANTO nad cover verzemi. A to je určitě dobře. Vlastní verze známých hitů upoutaly pozornost, ale nejsou během na dlouhou trať, VAN CANTO se dovedou prosadit i se svou vlastní tvorbou. Zmíněné původní skladby ukazují záda mnohým zavedeným powermetalovým kapelám (které navíc hrají trapně na kytary). Zbytek alba již sice jejich chytlavost postrádá, ale stydět se určitě není zač. Mírný nadprůměr si „Dawn Of The Brave“ rozhodně zaslouží.
1. Dawn Of The Brave
2. Fight For Your Life
3. To The Mountains
4. Badaboom
5. The Final Countdown
6. Steel Breaker
7. The Awakening
8. The Other Ones
9. Holding Out For A Hero
10. Unholy
11. My Utopia
12. Into The West
13. Paranoid
Diskografie
Dawn Of The Brave (2014) Break The Silence (2011) Tribe Of Force (2010) Hero (2008) A Storm To Come (2006)
DALŠÍ INFORMACE
Vydáno: 2014 Vydavatel: Napalm Records Stopáž: 46:50
Van Canto vydali své nejslabší album. Je to prostě tak. Cover verze dobrý,ale tentokrát mě vlastní tvorba příliš nechytla. Přesto na tyto Němce nedám dopustit. I tak ale převládá spkojenost, protože to jejich rakkatakka mě prostě baví. Ještě bych je chtěl vidět naživo.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Koncepčný album, zaujímaví hostia (Ian Anderson z JETHRO TULL, Joey Tempest z... EUROPE?!), návrat growlingu(!), orchester, hammondy, moogy a mellotron, obal od Travisa Smitha a veľa paragrafov. Čo sa môže pokaziť? Podľa prvých posluchov sa zdá, že nič!